Na podzim jsem se rozhodl napsat pár řádků o jedné z nejdůležitějších a pro mě nejkrásnějších složek fotografie – o světle. Slovo fotografie doslova znamená malovat světlem, z čehož docela pěkně vyplývá, jak důležité světlo ve fotografii od nepaměti je. Článek má tedy dvě poslání. Vyvrátit jedno často se opakující svatební dogma a zároveň má sloužit jako univerzální informace, která plně zastoupí mnou stále opisovaná a opakovaná vysvětlování tohoto tématu. Doufám tedy, že článek bude pro mnoho snoubenců plánujících svatbu vítaným přínosem. Ještě však musím podotknout, že tento článek se týká primárně společných fotografií novomanželů – tedy těch, kdy se jdou fotit sami.

Dostupné světlo (tedy to, jaké vykouzlí příroda sama) lze v případě slunečného dne zjednodušeně rozdělit na dobré a špatné, ale to samozřejmě také záleží na jeho využití. Co je dobré pro jeden typ fotografie, nemusí být dobré pro jiný. To je ale zbytečně složité téma, do kterého bych detailně nerad “zabrušoval”, proto to zjednoduším na to, co zajímá většinu snoubenců, což jsou především společné fotografie novomanželů, které chtějí mít jedním slovem dokonalé. O podmínkách jejich vzniku snoubenci obvykle mají ne úplně přesné představy. Toto je zároveň opravdu nejčastější svatební dogma a myslím, že největší vliv na něj mají různé svatební weby a blogy. Ano, žádný učený z nebe nespadl a je dobré někde nasát nějakou tu inspiraci, ale konkrétně na téma času focení by to platilo, jen pokud chce nevěsta fotky, jaké měla autorka takové rady. Je tedy dobré podívat se na to, kdo vám radí. A zvláště když se v takových vláknech dočtete ještě to, že dobrý fotograf si poradí se vším, dobře se podívejte na profil takové rádkyně a zvažte, zda si s takovými výsledky “poradíte” i vy.

Vězte tedy, že chcete-li fotky moderní, na které koukáte na Instáči, Facebooku a Pinterestu, fotky s nádhernými barvami, silnými emocemi a s pohádkovou romantikou při západu sluníčka, okolo poledne se to v létě a při slunečném dni určitě nepovede realizovat. Bohužel pro všechny zúčastněné, nejčastěji je časové okénko na tuto činnost vyhrazeno právě v hodiny, kdy je slunce ještě proklatě vysoko a stíny jsou nebezpečně krátké a až řezavě tvrdé. Jsem přesvědčen, že ani solidního fotografa takový výsledek nemůže ničím těšit. A když výsledek nebude těšit fotografa, vás pak s velkou pravděpodobností už vůbec ne. Pokud tedy netrefíte na někoho, komu je to fuk, hlavně, že má “zalepený” termín.

Zde bych tedy rád napsal tu stále opakovanou větu, kterou jsem letos řekl nebo napsal nejméně dvěstěkrát… 99,5% společných fotek novomanželů, které u mne můžete vidět, vznikalo v posledních asi dvou hodinách před úplným západem slunce. Ten při nejlepší vůli opravdu nezařídím po tradičním obědě okolo poledne a relativně krátce po něm. Jelikož spadám do skupiny profesionálů, kterým na výsledku opravdu záleží, budu vždy požadovat, aby se maximálně využilo potenciálu jak místa, tak dostupných světelných podmínek v daný den. Ono ani hláška „Uděláme to tady na zahrádce restaurace a nikam se vzdalovat nebudeme.“ výsledkům úplně nepomáhá, byť by u těch klouzaček bylo zrovna nějaké super světlo. 🙂 Tento odstavec je také důvod, proč nedělám o sobotách, kdy jsou obvykle velké svatby, žádné zkrácené verze focení.

Věřím, že když mi někdo píše kvůli focení, je to proto, že se mu má práce líbí. Z toho lze také vyvozovat, že by měl mít co největší důvěru v můj profesionální úsudek a měl by chápat, že pro dosažení kýženého výsledku, je zapotřebí maximální využití dostupných podmínek. Dobrou fotku člověk sice může prošvihnout, ale určitě ji neuspěchá. Co se světla týče, hraničí to v mém případě téměř s obsesí. Často tak klientům vysvětluji, kdy je na co dobré světlo a jsem vždy velice rád, když vysvětlení padne na úrodnou půdu. Ne vždy to ale vyjde. Tuhle mi po vysvětlení tohoto tématu odpověděl poptávající pán do telefonu: “To ale říkáte Vy. Já říkám, že když Vás platím, budete dělat, co řeknu, a kdy to řeknu.” S pánem jsem se pochopitelně velice rád rozloučil hned v telefonu, protože v červnu, ve 13.00 bych se napřed trápil já, a pak, při sledování toho výsledku, nejspíše i on. Bylo by tam totiž úplně něco jiného, než očekával. Věřte proto, prosím, dodavatelům, které si objednáváte a jejich práce má úroveň. Tu má totiž určitě proto, že tito dodavatelé ví, jak té úrovně dosáhnout a stojí si za osvědčenými postupy k jejímu dosažení. Chtít po nich něco jiného s očekáváním jejich obvyklého výsledku, je stejné, jako radit třeba elektrikáři, aby nejprve zasádroval kabel, a pak pro něj řezal drážky, nebo např. chtít po mechanikovi, aby opravil motor bez otevření kapoty. Vy přeci taky něco děláte a postup té činnosti má svou logiku i řád. Nebo ne?

Na ilustračních fotkách speciálně k tomuto článku mi během jednoho celého dne pózovala skvělá Terezka Holáňová a fotily se u našich přátel ze Mlýna vodníka Slámy, což je mimochodem jedno z velmi parádních a kvalitních svatebních míst. Fotili jsme začátkem listopadu a fotky vznikaly od pravého poledne do západu slunce. Měl by na nich tedy být vidět rozdíl mezi poledním a podvečerním sluníčkem v tomto měsíci (především v teplotě světla a výšce, ze které světlo dopadá). Rozdíly mezi poledními a podvečerními fotkami zde však nejsou v žádném případě tak diametrální, jako je tomu v létě od června do srpna. Berte tedy, prosím, v potaz, že podzimní poledne odpovídá výškou slunce spíše tak čtvrté až páté hodině odpolední v létě.